Ústní lidová slovesnost

Ústní lidová slovesnost - předchůdce literatury psané

1. ústní předávání - variabilita (vypravěči se ji mění, předává se z generace na generaci)
2. autory neznáme - anonymita
3. vyjadřuje vztah k lidu k otázkám života i smrti, k přírodě, k práci, k rodině a ke společnosti
4.díla vyjadřují myšlení a cítění kolektivu (lidí) = tj. lidová tvorba= folklór (nejprve venkovský a pak i městský)
5.žánry - lidové písně, balada, lidové pohádky, pověsti, proroctví, lidové drama, anekdoty, pranostiky, pořekadla, přísloví

Lyrika

je literární druh poezie, který vyjadřuje subjektivní básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady. Nerozvíjí také žádný děj, spíše popisuje nějaký stav.

Mezi žánry vycházející z lidové slovesnosti patří:

Píseň -
kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem.

Pranostika - jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti.

Přísloví je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné zásady či zkušenosti naučné povahy, např. "Bez práce nejsou koláče."

Pořekadlo - vyjadřuje určitou životní zkušenost, ale bez mravního naučení, např. "Hrách na stěnu házet."